RIVAL SONS - Darkfighter

Losangeleští Rival Sons patří mezi hrstku vyvolených kapel, které de facto přežily svou vlastní smrt, konkrétněji řečeno razantní opadnutí zájmu. Čtveřice patřila ke kapelám, které před zhruba patnácti lety rozjeli retro módu, jež byla na vrcholu v minulé desetiletce. Těžili z ní australští Wolfmother, skandinávští Blues Pills či Američané Scorpion Child. Rival Sons v této konkurenci nepatřili k nejlepším ani nejprotežovanějším kapelám, přesto se počítají mezi špičku v hardrockové komunitě. ..více

[recenze]

[18.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VISION DENIED - Age of the Machine

Promo materiály, provázející debutové album německé kapely Vision Denied, začínají slovy: "Jedenáct skladeb vás vezme na cestu přes celou galaxii...". Po poslechu desky bych tuto větu modifikoval následovně: "Jedenáct skladeb vás vezme na cestu do muzea, kde jsou vystaveny práce známých heavy/powermetalových kapel...". Parta Vision Denied přichází s vlastní variací toho, co již před mnoha lety produkovaly spolky Iron Savior, Angel Dust, Seventh Avenue, Black Majesty, Stratovarius nebo Iron Maiden...více

[recenze]

[18.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

THE ROLLING STONES - Undercover

Když se sešla sedmdesátá léta s osmdesátými, The Rolling Stones působili na scéně už dvacet let. Přežili vlnu psychedelického rocku a hnutí hippies, z něhož vytěžili album „Their Satanic Májesties Request“, absorbovali i vlnu glam roku na „Goat Head Soup či „It`s Only Rock N`Roll“ a dokázali vzdorovat i punkové revoltě, které se přizpůsobili na desce „Some Girls“, jenže tentokrát jako kdyby jim už ujížděl vlak. „Tattoo You“ bylo dobré album, ovšem na dorůstající generaci působilo zastarale a The Rolling Stones ukázali, ..více

[recenze]

[17.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

REVOLTONS - Celestial Violence

Koho by na první pohled napadlo, že o italských Revoltons se už dá mluvit jako o veteránech metalové scény? Jenže ono je to relativní, v tomto kontextu není asi na místě mluvit o kapele, ale o jednotlivci. Medaile za usilovnost a neutuchající zápal patří kytaristovi Alexi Coronovi, který během více než třicetileté kariéry zažil několik personálních průvanů v kapele. Při tom posledním, který proběhl během koronavirové pauzy, mu zůstal věrný pouze Elvis Ortolan, jenž se do diskografie kapely zapsal poprvé až v roce 2020..více

[recenze]

[17.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BANGALORE CHOIR - Center Mass

Ač chtěli být velkou kapelou a na začátku devadesátých let se oháněli tím, že mají blízko k Jonu Bon Jovimi, Aldo Novovi či kytaristovi Autograph Stevu Plunkettovi, velký úspěch se Bangalore Choir vyhnul. Debut „On Target“, těžící z toho, že zpěvák David Reece před pár lety neslavně nahradil Uda Dirkschneidera u Accept, nebyl špatnou deskou, ale zcela zapadl v grungeové revoluci. Bůhvíjakým trhákem by nebyl ani o pár let dříve, kdy doba přála glam metalovému znění, jaké Bangalore Choir na desce měli...více

[recenze]

[16.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SOVEREIGN COUNCIL - World On Fire

Kanadští Sovereign Council začali hrát v roce 2012 a postupně vydali dvě alba. Jenže pak se za nimi zavřela voda a dlouhých osm let o nich nebylo slyšet. Až letos v květnu se kapela připomněla novou nahrávkou. Nejde však o plnohodnotné album, ale pouze o EP. Pětiskladbová novinka se jmenuje „World On Fire“ a nabízí dvacet minut muziky.

Titulní song po klavírní předehře nasadí k tomu, co kapela umí nejlépe..více

[recenze]

[15.07.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

VIRGIN STEELE - The Passion of Dionysus

„Vždy děláme věci po svém…“ To je mantra, kterou se frontman Virgin Steele DeFeis zaklíná v souvislosti s novou deskou „The Passion of Dionysus“. Byly doby, kdy toto pravidlo zaslouženě vyneslo Virgin Steele na výsluní, byly doby, kdy je srazilo na naprosté dno. Letos je to sedmnáct let, kdy se DeFeisově partě zásluhou „Visions Of Eden“ podařilo vydat desku, která si naposledy bez mrknutí oka zasloužila respekt a uznání. ..více

[recenze]

[14.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DIETH - To Hell And Back

Pokud budeme striktně souhlasit s kategorickým tvrzením, že nejlepší deathmetalová alba vznikala na konci osmdesátých a začátku devadesátých let, je cesta k novým nahrávkám stylu velmi těžká či dokonce nemožná. Díla odstartovaná deathovskou „Scream Bloody Gore“ a ukončená „Domination“ od Morbid Angel jsou možná nedostižná, ale obracet pozornost v případě chuti na pořádný death metal jen k nim by znamenalo ochudit se o řadu dalších dobrých nahrávek, ..více

[recenze]

[14.07.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Yngwie MALMSTEEN - Facing The Animal

„Jen co jsem uslyšel jméno Cozyho Powella, věděl jsem okamžitě, že s ním chci dělat,“ řekl k nečekané spolupráci Yngwie Malmsteen. „I jeho to zajímalo a chtěl poslat dema. Když si je poslechl, hodně ho to vzalo. Bylo to někdy v roce 1996 v Miami a Cozy se stal základem sestavy pro další album.“ V té Yngwiemu zůstal věrný jen klávesista Mats OIausson, se zpěvákem Michaelem Vescerou se kytarista rozešel ve zlém a historická sestava z alba coververzí ..více

[recenze]

[13.07.2023]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

TESTAMENT - The Ritual

Historii kapely Testament lze rozdělit do dvou základních rovin. Té původní, která je ohraničena pátým albem "The Ritual" z roku 1992, potažmo odchodem několika stěžejních členů, se říká klasická éra. Osmdesátková alba vznikala v první thrashmetalové vlně (obecně se sice říká ve "druhé", ale to podle mě nedává smysl), takže je punc jakéhosi kultu na místě. Z dnešního pohledu se ale - vyjma prvních dvou desek "The Legacy" a "The New Order" - jedná o díla naprosto poplatná své době,..více

[recenze]

[13.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

BUCKCHERRY - Vol. 10

S Buckcherry je to stejné jako se Sunset Stripem, odkud kapela vzešla a kde by chtěla stát v dobách jeho největší slávy. V době před více než třiceti lety byla scéna Sunset Stripu na vrcholu, stejně jako hudba, kterou Buckcherry představují do dnešních dnů. Jenže to je pohádka dávné minulosti a Buckcherry do ní přišli s křížkem po funuse. Stejně jako Sunset Strip dávno své kouzlo ztratil - podle slov muzikantů, kteří byli v osmdesátých letech u toho, působí místo až moc bezpečně a obyčejně. A přesně tak je to i s Buckcherry. ..více

[recenze]

[12.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Thrashmetalové novinky roku 2023 - části VII. - kapely: THE BLEEDING, PHANTOM WITCH a BRAINSLUG

Kdybych mohl jako recenzent vyjádřit jedno rychlé, i když trochu do vlastní branky mířící přání, znělo by následovně: nová deska britské formace The Bleeding je neskutečný masakr, prosím přestaňte se zdržovat dalším čtením a běžte si tuhle metalovou rozkoš ihned poslechnout! Pro ty, kteří přece jenom pokračují ve čtení, několik základních údajů: kapela funguje třináct let, v její sestavě figurují čtyři borci (z nichž začátky pamatuje pouze kytarista Tasos)..více

[recenze]

[12.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

GODSNAKE - Eye for an Eye

Před třemi lety se němečtí Godsnake zásluhou prvotiny „Poison Thorn“ stali v mém osobním žebříku nejakčnějším žralokem v thrash metalovém moři. Zásluhu na tom měl hlavně fakt, že hamburská pětice velmi dovedně míchala důraz s chytlavou melodičností, přičemž druhá z ingrediencí nebyla jen do počtu, ale základ byl namíchán pěkně fifty – fifty, čímž vznikla moderně znějící, třaskavá nahrávka s nezanedbatelnou dávkou jedu, která se strašně snadno dostávala do žil i do hlavy. ..více

[recenze]

[11.07.2023]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

GODFLESH - Purge

Bezútěšné zaprášené a industriální prostředí anglického Birminghamu podpořilo vznik mastodontů těžkotonážní muziky Black Sabbath nebo Judas Priest. Když však z tvorby (nejen) těchto kapel vlivem módních trendů vymizela tolik žádaná agresivita a rebelství, počaly ve městě vystrkovat růžky kapely typu Fall of Because, Head of David nebo Napalm Death, které nerovnováhu velmi rychle napravili...více

[recenze]

[11.07.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

THE ROLLING STONES - Tattoo You

Zdálo se, že The Rolling Stones jsou vyčerpaní, na konci svých sil a zevnitř rozložení. Nepomáhalo jim chování šéfa Micka Jaggera, z něhož bylo cítit, že hudba, kterou s kapelou dělal, jej nenaplňuje jako v dobách „Let It Bleed“, „Sticky Fingers“ či „Exile On Main St.“, nepomáhal jim ani fakt, že deska „Emotional Rescue“ po umělecké stránce spíše propadla, než aby navázala na skvělého předchůdce „Some Girls“. Situaci nepomohla ani skutečnost, že Jagger místo toho, aby s kapelou odjel na americké turné,..více

[recenze]

[10.07.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

THE DONNER PARTY - Cutting Class

Sofistikovaná, smrtelně vážná hudba plná progresivních vrstev, hlubokomyslných myšlenek, sociálně kritických políčků a filozofického nastavování zrcadel. Hledá-li někdo podobný obsah, nebude s produkcí americké smečky The Donner Party ani v nejmenším spokojený. Kdo se však bude chtít odreagovat u odlehčeného, patřičně ostrého a zároveň vysoce návykového crossover-thrashe, pak si hudební zastávku s titulem "Cutting Class" nesmí nechat v žádném případě ujít!..více

[recenze]

[10.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

Mirek HORŇÁK (MYLIONS) - Největší kouzlo je hrát pro lidi, kterým se naše muzika líbí

Chcete se dostat do klubu mylionářů? Není kvůli tomu hned nutné pustit se do vydělávání peněz, někdy stačí jen pustit si muziku. Brněnská rocková parta Mylions k tomu v dubnu letošního roku připravila už svůj druhý chod – kolekce deseti vlastních skladeb a jedné výpůjčky nese lakonický název „II.Mylion“, podobně přímočarý, jako charakteristika Mylions – dobře šlapající kapela – z úst nejpovolanějšího, zakladatele Mylions Mirka Horňáka. ..více

[rozhovory]

[09.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]